ORIGINE je filmovým počinem studia Gonzo, které se u nás proslavilo takovými peckami, jakými jsou např. seriály Hellsing, Gankutsuou–Hrabě Monte Christo, Chrno Crusade nebo Trinity Blood. V roce 2006 se příběhu z dílny Umanosuke Iida – podílel se na kresbě Myiazakiho filmů Naushika z větrného údolí (Kaze no Tani no Naushika) a Laputa: Zámek v oblacích (Tenku no shiro Rapyuta) – ujal Keiichi Sugiyama, režisér série Neon Genesis Evangelion. Hudební doprovod si vzali na starost Taku Iwasaki a světoznámá japonská zpěvačka KOKIA, kteří vytvořili filmu tu správnou atmosféru.

Příběh se odehrává 300 let v naší budoucnosti po ekologické katastrofě, která roztrhla Měsíc a zpustošila naši planetu. Země je z části pokryta nehostinnou pouští a z části živým Lesem, představovaným všemocnými duchy, který kontroluje téměř veškeré zdroje pitné vody, a tím i zbytky lidské civilizce, které přežívají v jeho sousedství.

Lidskou civilizaci a dva rozdílné politické systémy tu reprezentují dvě města: Ragna, pouštní město, jehož obyvatelé horují pro návrat technické civilizace a zničení Lesa (disponují tanky a moderní technikou), a Neutrální město ležící v troskách města z části pohlceného Lesem, které se snaží žít v harmonii s přírodou. Zakladatelé Neutrálního města uzavřeli s Lesem smlouvu a stali se vylepšenými bytostmi (bylo do nich zasazeno semínko stromu), což jim kromě stříbrných vlasů dává nadlidskou sílu a schopnosti.

Rovnováha se změní v okamžiku kdy Agito, syn jednoho ze zakladatelů Neutrálního města – jeho otec, vylepšená bytost, se stal napůl stromem, protože příliš zneužíval sílu lesa – náhodou probudí Toolu, dívku z dávné miulosti spočívající ve stázovém boxu. Aniž to tuší, Toola má moc zničit Les, a proto se dostává do centra zájmu soupeřících mocností.

Sugyiama vypráví svůj příběh od začátku do konce ve svižném tempu, akce střídá akci, takže si divák nestačí vydechnout. Děj se po celou dobu drží hlavních hrdinů Agita a Tooly a příliš neuhýbá, což považuji vzhledem k tématu za škodu. Osobně bych uvítal více informací o funkci a motivech Lesa, popisu života v obou městech i o hlavních hrdinech (a jejich minulosti), čehož se film dotýká jen jakoby mimochodem.

Jak jsme na to u japonských anime zvyklí, jednotlivé postavy nejsou ani kladné, ani záporné a každá z nich má pro své jednání důvod. Rozhovory postav jsou snadno srozumitelné. Ty tam jsou konverzace z Neon Genesis Evangelionu, kde jsme museli hloubat nad významem každé věty.

Grafické zpracování ORIGINE je provedeno na výbornou a nelze mu příliš mnoho vytýkat. Nejvíce mě zaujaly propracované exteriéry: krajina, ruiny města a Lesa. O něco horší mi připadl design jednotlivých postav.

O hudbě se nelze zmínit jinak než pochvalně. Přesně zapadá do jednotlivých sekvencí filmu a zcela dokonale podbarvuje děj. Úvodní a závěrečná znělka zazpívaná Kokiou pak dávají celému snímku punc velkolepého eposu.

Ke kladům snímku patří především jeho atmosféra, kterou dokresluje mistrně zpracovaná hudba a grafika.

Jednoznačným záporem je přílišná linearita snímku. Autoři se očividně snažili zjednodušit děj natolik, aby ho pochopil i evropský a americký divák, a film zkrátili tak, že po jeho zhlédnutí zůstává nevysvětlená značná část otázek.

Přes všechny jeho zápory považuji ORIGINE za spíše zdařilý snímek, který se nemusí stydět v přítomnosti svého staršího bratra (Kaze no Tani no Naushika) ze studia Ghibli.