MangaCZ Dnes je 18.1.2018, Registrovat...  
KlubMapa otakuRecenzeKulturaGaleriePřekladyČasté dotazyOdkazySuvenýry
Mai
Diskuse
Soutěž
Vítězný obrázek 111. kola:
Soutěľ
Momentálně neprobíhá žádný test
Anketa
Květou u vás třešně?
Zatím vůbec.
Jedině ty nejodvážnější.
Ideální čas pro hanami!
Už je po sezóně.
V okolí nemáme jedinou třešeň.

Písnička týdne
Hledani
Cellista Goshu
07.02.2006 08:00  -  Série/Cellista Goshu

Isao Takahata je vedle Hayao Miyazakiho nejvýznamnější osobností legendárního studia Ghibli. Než se tyto dvě stálice japonského animovaného nebe osamostatnily a začaly obíhat po vlastních drahách, vytvořily řadu snímků jako nájemní režiséři jiných společností. K nim patří i pohádka Cellista Goshu z roku 1982.

Sledovat Takahatovy filmy je radost. Máte pocit, že se díváte na výrobky řezbářského mistra. Svá díla vypracovává s léty nabytou zručností a zkušeností, přesně ví, kdy má přitlačit a kdy naopak ubrat, aby výsledek působil vyváženým dojmem. Zároveň se v každém vrypu odráží jeho osobitý rukopis, který z konečného výrobku dělá nenapodobitelný originál. Podobně jako jeho slavnější kolega ze studia Ghibli patří k tvůrcům, kteří osloví jak nenáročné diváky, tak filmové odborníky. Umění a řemeslo pro něj nejsou oddělené škatulky, ale dvě suroviny, které ve výsledku splývají v jednu. Zjiš?ovat, kde v jeho filmech končí řemeslo a začíná autorský umělecký výraz, je jako se ptát u chleba, kde končí voda a začíná mouka.
Takahata se v mnoha svých filmech zabývá tématem lidského štěstí a radosti ze života navzdory všem jeho strastem a obtížím. Najdeme ho i ve dvou mistrových nejlepších filmech, a? už je to slavný Hrob světlušek (1988), jehož dětští hrdinové si budují dočasné ostrůvky spokojenosti uprostřed válečného šílenství, nebo jásavá oslava všedních okamžiků života Mí sousedé Yamadovi (2001). Podobnou filosofii s ním sdílí i slavný básník a pohádkář Kenji Miyazawa (podle jeho života bylo natočeno nádherné anime Spring and Chaos), jehož povídka se stala předlohou Cellisty Goshu. Snímek vypráví o mladíkovi, který hraje na cello v malém venkovském orchestru. Je z celého osazenstva nejméně zdatný a jeho sebevědomí tím velmi trpí. Stal by se z něj jistě zapšklý a nerudný chlapík, kdyby k němu po nocích nezačala chodit zvířata z okolí a nechtěla, aby jim svým hraním pomohl z problémů. V tomto jednoduchém příběhu se režisérovo oblíbené téma objevuje jen v podobě závěrečného ponaučení a Takahata ho také nikam dál neposouvá. Jeho přístup ke světu se tu spíš než v ději odráží v atmosféře. Goshu je Takahatův nejvíc lyrický film. Příběh se pohybuje kupředu rozvážným krokem tuláka, pro nějž není důležitý cíl, ale spíš požitek z cesty. A tak se v přestávkách mezi plynutím děje můžeme pokochat idylickými záběry venkova či bezvýznamnými, ale úsměvnými epizodkami typu nezapomenutelného honu na myš v kině, podmalovaného Kankánem Jacquese Offenbacha. Hlavním motivem příběhu je hudba a ve filmu zazní řada klasických melodií evropských skladatelů, které dokreslují celkovou náladu.
Goshu nám může nabídnout většinu toho, co bychom od Takahatova filmu čekali. Snímek je zalidněn sympatickými postavami, z nichž každá má svou osobnost či přímo příběh, který autor dokáže naznačit na ploše jedné scény nebo monologu. Naprosto přirozeně se tu prolíná reálný svět s pohádkovými fantaziemi a dětská perspektiva, z níž celý film vidíme, nepůsobí ani naivně, ani infantilně. To vše je dochuceno nadhledem a smyslem pro humor, který je lehký a opojný jako šlehačka na narozeninovém dortu. Kresba a animace nevyhlížejí ani po více než dvaceti letech od vzniku filmu zastarale. Na obojím je znát inspirace Evropou, zejména klasickými kreslenými filmy z Ruska a Francie. Vzhled postav stojí někde mezi tezukovským stylem průkopnických anime a evropskou linkou děl Hayao Miyazakiho. Nádherná jsou zejména pozadí vyvedená klasickou malbou, která se opět silně odvolává na tvorbu světoznámých krajinářů starého kontinentu.
Cellista Goshu propojuje průkopnické období anime šedesátých a sedmdesátých let se současnou érou odstartovanou snímky Hayao Miyazakiho. Jeho sledováním se dostáváte ke kořenům bohatě rozvětveného stromu moderního japonského animovaného filmu. A kořeny v tomto případě rozhodně neznamenají něco slizkého a práchnivého, co zaslouženě tlí hluboko v zemi.

Aktuality
18.03.2014
Píšete haiku? Pak právě vám je určen projekt Sto haiku od sta autorů.

16.03.2014
Do 25.3. můžete v pasáži Paláce Koruna na Václavském náměstí v Praze navštívit výstavu Život po japonském zamětřesení a tsunami.

20.02.2014
Případní zájemci ještě mohou v sobotu 22.2. stihnout přednášku Anny Křivánkové "Manga a anime - nerozluční přátelé?".

08.02.2014
Webzine Vlčí bouda se v průběhu února zaměřuje na vše související se Zemí vycházejícího slunce (tedy třeba i na mangu).

03.02.2014
Od února pro vás Česko-japonská společnost otvírá zcela nové přednáškové cykly.

29.01.2014
Ve středu 5.2. se v Japonském informačním a kulturním centru Velvyslanectví Japonska v ČR (Hellichova 1, Praha 1) koná od 18:00 přednáška prof. Yasudy o zvládání fukušimské jaderné katastrofy.

21.01.2014
Ve středu 22.1. začíná v paláci Lucerna 7. ročník Festivalu japonského filmu a kultury Eigasai.

23.12.2013
Přivábit si symbolicky štěstí, lásku a další dobré věci pro rok 2014 můžete v sobotu 4. ledna v ČJS. Vlastnoručně si kaligraficky napíšete blahodárná přání kakizome.

      

RSS
redakce@manga.cz

Mangaichi © 2001-2011
Creative Commons License
Uvedené dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko.