Japonci jsou termálními prameny nadšení a věří, že minerály v nich rozpuštěné posílí jejich zdraví a zkrášlí jejich tělo. Nejpopulárnější jsou lázně, kde se můžete v jezírku s horkým pramenem koupat pod širým nebem a obdivovat krásné okolní přírodní scenérie. Zejména v zimě, kdy kolem leží závěje a z nebe se snášejí sněhové vločky, je prý takový zážitek vskutku nezapomenutelný.

Po zaplacení vstupného, které se pohybuje ve stovkách jenů, vstoupíte do budovy lázní. Do horkého pramenu se ovšem nejdete umýt, ale odpočinout si. Proto se také po průchodu převlékárnou nejdříve pořádně vydrhnete a teprve potom se můžete ponořit do horké minerální vody a užívat si její blahodárnou sílu.

Většinou bývá pánská a dámská část lázní oddělena, některé lázně ale připouštějí společné koupání mužů i žen. Teď zřejmě zaplesala srdéčka čtenářů mužského pohlaví – realita se ovšem bude od jejich představ poněkud lišit. Onsen navštěvují především Japonci ve středním věku a starší, kteří relaxaci v lázních často zařazují na konec svého denního programu, například po prohlídce města. Úředníci pak do onsenu směřují po své partii tenisu či golfu. Onsen nesmí chybět v žádném teambuildingovém zájezdu japonské firmy – máloco tak upevní vztahy mezi kolegy jako posezení u horkého saké v horké lázni. A podobně jako v našich lázních, i v těch japonských zůstávají vážně nemocní pacienti i několik týdnů a pilně se věnují péči o své zdraví.

Přesto, že se tedy v onsenu setkáte většinou s japonskými babičkami s bolavými zády a se skupinkami bílých límečků (samozřejmě bez límečků), neměli byste si při své cestě do Japonska návštěvu tradiční japonské lázně nechat ujít.