Rekreační centrum Třemešek obklopené krásnou krajinou a historickými pamětihodnostmi, tu více, tu méně zachovalými, nabídlo účastníkům setkání přístřeší i výtečnou kuchyni a bylo proti vetřelcům zabezpečeno a dobře hlídáno. Účastníci campu využívali kromě ubytovacích kapacit také plavecký bazén, pingpongovou hernu, fotbalové a volejbalové hřiště a zejména klubovny, ve kterých byl pro ně na celý týden připraven pestrý program.
O programovou linii anime se staral zkušený animální specialista Michal Wokoun, nabídl divákům dobře známé tradiční tituly i ochutnávky z nových sérií. Při troše volného času se pak věnoval sportu (v týmu jej podporuje jedna z účastnic setkání) a na ikebanovém workshopu ukázal, že ikebana je tradičním samurajským uměním a zdaleka nepatří do rukou pouze ženám, i když to tak na první pohled může vypadat.
Antonín Tesař měl na starosti promítaní japonských hraných filmů, které ozvláštnilo prostředí místní čajovny a sklidilo v Třemešku velký úspěch. Někdy účastníci vyžadovali promítání i mimo program, Tonda si tedy každou volnou chvíli užíval doslova plnými doušky (zde společně s Petrem Kličkou).
Lukáš Polívka přijel do Třemešku představit japonské počítačové hry, dokonce měl v plánu ve spolupráci s účastníky campu jednu vlastní počítačovou hru vytvořit, záhy ale jeho workshop nabral neodvratný směr k jedinému cíli – Dance Dance Revolution. Tento japonský hit, který si získává čím dál více příznivců i u nás, se stal jasným favoritem celé linie počítačových her. Sportovci na padech propotili trička, dámy s grácií předváděly taneční kroky a není se co divit, že Lukáš upoutal i pozornost místních nezletilých otaku a téměř zletilých otakyň. A vzhledem k tomu, že musel svoji přízeň dělit mezi tolik zájemců najednou, rozhodně si zasloužil trochu oddechu u origami, trochu meditace a pořádný odpočinek.
Petr Klička vedl v Třemešku kurz japonštiny, který měl obrovský ohlas, i mezi pravými japonskými školačkami. Nezanedbával ale ani setkání s dalšími oblastmi japonské kultury, a? už to byla kaligrafie nebo hra go, ve které slavil nezanedbatelné úspěchy, a společně s Antonínem Tesařem se stal velitelem vodní úderné jednotky (zde v plné polní – omluvte prosím špatnou kvalitu snímku, ale fotoaparát byl tou dobou na dostřel), před kterou si nikdo v Třemešku nebyl jistý. Petrovy fanynky pak možná ocení exkluzivní záběr na noční stolek pravého muže – téměř japanologa.
Pod zkušeným vedením Jirky Tesaře, kreslíře mangy a také amatérského hráče stolního tenisu, se účastníci campu s větším či menším úspěchem prali s kreslením mangy. V tomto oboru velmi vynikali dva zahraniční hosté (či spíše "hostky") ze Slovinska, ale ani Češi a Češky nezůstávali pozadu. Všichni se snažili, plně se koncentrovali na tvorbu a několik nejlepších obrázků pak diváci zhodnotili hlasováním v závěrečné kreslicí soutěži.
V Třemešku nebyl zastoupen pouze moderní směr japonské kultury, došlo i na umění tradiční a jedním z nich bylo origami. Do Stebna zavítal až z dalekého Jalubí pan František Grebeníček, který vedl několik workshopů origami, pozoroval účastníky ostřížím zrakem a vždy v kritickou chvíli přispěchal na pomoc dobrou radou, když se věci nedařily tak úplně podle představ. Sám se pak seznamoval s moderním japonským uměním například na kreslicím workshopu, kde vytvořil prý svoji úplně první manga postavičku.
Velmi nadšeně byl přijat workshop tradiční japonské hry go, kterou předvedl zájemcům ing. Aleš Cieplý, poskytl jim oporu během prvních krůčků a převzal na svá bedra také organizaci závěrečného malého turnaje. Zájemců o go bylo skutečně hodně a pan ing. Cieplý si zřejmě oddechl, když mohl během sobotního večera vyhlásit výsledky turnaje v go a dál už se věnovat jen odpočinku a grilování. A že bylo čemu se věnovat.
Jednou z nejlepších prezentací bylo vystoupení pana Vladimíra Hotovce, odborníka na japonská bojová umění iaido a kendo. Během tohoto povídání jste se například mohli dozvědět, že když natrefíte na opravdového machra, není dobrý nápad na něj útočit ani zezadu, protože můžete přijít o život ve zlomku sekundy a nestačíte přitom ani tasit.
Na krátkou odpolední přednášku zavítal do Třemešku i ing. Aleš Trnka, který nás seznámil se symbolikou japonských zahrad, a ing. arch. Osamu Okamura, který svoji zajímavou prezentaci věnoval japonské architektuře, zejména v době Meidži.
Účastníci měli také během jednoho odpoledne příležitost vyzkoušet si tvorbu japonské kaligrafie pod vedením zkušené lektorky Harumi Jamady a jiný den se zájemci na workshopu ikebany pokusili o vytvoření květinových aranží v japonském stylu.
Aby čtenář nenabyl mylného dojmu, že Japonské setkání bylo nudným školním výletem se spoustou povinných lekcí, musím dodat, že celý projekt byl zejména o (někdy až lehce "dekadentním") setkávání lidí různého věku a s různými zájmy, o možnosti najít nové přátele, připít si (všimněte si hlavního organizátora Vaška Fořtíka skromně se skrývajícího v pravé části fotografie), posedět s nimi u dobrého jídla a pití a (nejen) popovídat, a to zdaleka ne jen o tom, co v jejich životě znamená Japonsko.
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}
){kind=link}